Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie
Evropská komise 18. června zveřejnila dlouho očekávané hodnocení klimaticko-energetických plánů , jejichž návrhy odeslaly členské země do Bruselu na přelomu roku. Tyto plány mají zajistit splnění evropských klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Jde v nich o snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a podílu obnovitelných zdrojů energie.
Vysoká energetická náročnost českého hospodářství daná dílem zastaralými technologiemi v průmyslu a vyšším podílem toho těžkého, nás udržuje na nelichotivé třetí příčce zemí EU (po Bulharsku a Estonsku). I proto by cíl daný Směrnicí 2012/27/EU o energetické účinnosti, ve které si EU stanovila, že v roce 2020 bude její spotřeba energie o 20 % nižší v porovnání s referenčním scénářem vývoje z roku 2007, měl být příležitostí k modernizaci české energetiky. Poslední roky ale ukazují, že s plněním máme vážné problémy.
Rakouská větrná asociace IG Windkraft zveřejnila výsledky výzkumu veřejného mínění, ve kterém 86 % dotázaných obyvatel Dolního Rakouska podpořilo rozvoj větrné energetiky a přeje si intenzivnější výstavbu větrných elektráren. Mezi hlavní příčiny vysoké obliby větrné energie uvedli lokální původ elektřiny a environmentální hledisko její výroby. Spolková země patří co do využívání větrné energie v Rakousku k nejprogresivnějším – na konci r. 2018 měla na svém území 729 stožárů větrných elektráren o celkovém výkonu 1 661 MW a roční produkcí elektřiny 3,6 TWh (ekvivalent roční spotřeby pro více než 1 mil. domácností čili téměř třetinu všech domácností v Rakousku). Více než polovina všech větrných elektráren se pak nachází v okrese Weinviertel, přímo sousedícím s Jihomoravským krajem, na jehož území se nachází pouze 7 větrných elektráren s celkovým výkonem 8 MW.
Německý institut pro ekonomický výzkum ( DIW Berlin ) zpracoval studii, ve které hodnotí výstavbu jaderného reaktoru jako podnikatelskou příležitost. Zaměřuje se přitom, jak na historické zkušenosti s výstavbou reaktorů, tak na vyhodnocení aktuálně rozestavěných a zamýšlených projektů.
Českou republiku čeká v blízké době důležitá událost, která ovlivní budoucnost národní energetiky. V těchto dnech vzniká česká uhelná komise, která vydá následující rok doporučení, jak by měla Česká republika v příštích letech nakládat s uhelnými zdroji. Komise bude mít významný vliv na potenciální přechod k udržitelné energetice a na splnění cílů Pařížské dohody. Jaké budou priority komise a kdo zasedne v jejích řadách?
Tento závěr si bohužel musíme vyvodit při čtení nedávno publikovaných výročních zpráv za rok 2018 jak České exportní banky (ČEB), tak Exportní a garanční pojišťovny (EGAP). Jedná se o státem vlastněné exportní kreditní agentury, které využívají veřejných peněz pro podporu českého exportu do rizikových oblastí či projektů, které by běžně nezískaly komerční podporu. Právě kvůli svému veřejnému profilu jsou pak tyto agentury povinné vykazovat ve svých výročních zprávách mimo jiné i dopady podpořených projektů na životní prostředí a pravidelně tak vyhodnocovat ekologická rizika své činnosti.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla